Letos se konala již pátá výprava pražské pravoslavné školy sv. Cyrila a Metoděje do Řecka. S požehnáním arcibiskupa pražského a českých zemí Michala jsme se vydali na pobřeží Chalkidiki. Přihlásilo se 51 účastníků z různých částí pražské eparchie a dohromady nás bylo víc než 60.

Tábor se jako vždy konal v srpnu. Cesta z Prahy autobusem trvala dlouhých 28 hodin. Projížděli jsme několika státy a zažili jsme 6 pohraničních kontrol. Děti tuto nesnadnou cestu zvládly naprosto bezvadně. V autobuse jsme zpívali, dívali jsme se na různé filmy, hráli hry a hlavně učili jsme se nazpaměť tábornickou hymnu. 

V Řecku na nás už čekal o. Milan Bílý s kuchařky, které dorazily o den dříve, aby všechno připravily. Děti byly rozmístěné v domečcích podle věku. Po jídle jsme šli hned k moři, protože se děti na něj moc těšily. Večer jsme sloužili večerní a děkovný moleben a šli odpočívat.

Tento rok byl tábor organizován jinak než minule. Děti byly rozděleny do pěti skupin, o každou se starali dva kurátoři. Kurátory byly starší děti, které se táboru účastnily již několikrát a mají s jeho organizací velkou zkušenost. Hlavním úkolem kurátorů bylo dohlížet na svoji skupinu, aby včasně vstávala, chodila na rozcvičku, do chrámů, na jídlo, k moři atd. Dohlíželi také na pořádek v domcích, hlídali děti na pláži a během výletů. Tato organizační novinka hodně přispěla k plnění programu a dodržování denního rozvrhu tábornického života.
Cílem programu našeho tábora bylo seznámit děti s biblickými příběhy a postavami, ukázat jim věčný smysl biblických příběhu, najít něco společného mezi dobou biblickou a dnešní, mezi životem moderního člověka a biblického. 
Program tentokrát byl méně nabitý než minule, děti měly víc času na odpočinek. Samozřejmě každý den začínal a končil modlitbami, o svátcích se sloužily večerní a liturgie. Každé ráno jsme vytahovali a večer spouštěli tábornickou vlajku a zpívali naši hymnu. Dvakrát denně jsme chodili k moři, hráli jsme týmové hry, organizovali jsme fotbalový a basketbalový turnaj. Vyráběli jsme klíčenky, malovali jsme tašky a trička, děti se učily péct prosfory. Zorganizovali jsme „Gomativision“ – soutěž zpěváků a tanečníků. Naši řečtí hostitelé připravili pro nás zajímavý večer s grilováním souvlaki (maso na špízu). 

Během svého pobytu v Řecku jsme si udělali tři výlety. První z nich byl do Meteorů, o kterých určitě slyšel každý. Tam jsme viděli tajemné monastýry umístěné na vrcholu skal, dva z nich se nám podařilo navštívit. Bylo to velmi náročné, protože jsme museli za jeden den zdolat skoro 800 km. 

Druhým výletem už tradičně byla plavba kolem Athosu. Některé děti poprvé viděly velkou loď, obrovským zážitkem pro ně byla samotná plavba. Jiné, které byly na táboře loni, se velice těšily, až znovu uvidí svaté monastýry Athosu. Třetí výlet byl do Soluně. Tam jsme navštívili Soluňský hrad, chrám sv. Dimitrije, centrální tržnici, pobřeží a tzv. Bílou věž. 

Tábor trval 15 dní. Za ten čas se děti blízce seznámily mezi sebou. Díky tomu, že jsme se modlili ráno a večer, sledovali církevní kalendář a denně četli apoštolské a evangelní čtení, děti poznaly praxi života pravoslavného křesťana. Navštěvovali jsme posvátná místa, což určitě podpořilo a posílilo jejich víru. Děti pomáhaly kuchařkám v kuchyni, obsluhovaly v jídelně, uklízely své domečky. Samozřejmě to také přispělo k tomu, aby si vážily svých rodičů, kteří to vše pro ně dělají doma. Naučily se také navzájem se tolerovat, pomáhat slabším, respektovat starší. 


Na závěr bych chtěl jménem všech dětí a dospělých zúčastněných na táboře poděkovat všem těm, kteří pomohli tento zájezd uskutečnit. Především děkujeme našemu vladykovi Michalovi za jeho modlitby, požehnání a finanční podporu (50 000 Kč). Velké poděkování patří farnostem, které nás také podpořily finančně, zvláště katedrálnímu chrámu sv. Cyrila a Metoděje (10 000 Kč), chrámu Zvěstováni přesvaté Bohorodice Na Slupi (10 000 Kč), chrámu sv. Kateřiny (10 000 Kč), chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech (5 000 Kč) a chrámu Proměnění Páně v Liberci (5 000 Kč). Za tyto peníze jsme cestovali na posvátná místa a měli možnost nakoupit drobné odměny a dárky. Také děkujeme jednotlivým dárcům a rodičům za jejich příspěvky.

Z celého srdce děkujeme našim řeckým hostitelům – o. Vasiliosovi a jeho spolupracovníkům za to, že se už potřetí můžeme ubytovávat v jejich táboře. O. Vasilios vlastnoručně začal budovat tento tábor před 45 lety.

Poděkování za dokonalou organizaci tábora patří také o. Milanu Bílému a mátušce Ivaně Bílé. Právě o. Milan učil děti péct prosfory a pomáhal vylepšit výbavu domečků. Mátušce Ivaně děkujme za focení a zveřejňování tábornického života na sociálních sítích.

Děkuji své manželce mátušce Tetianě, která se starala o zdravotní stav dětí a bohoslužebný zpěv v chrámě. Mátuška je zdravotní sestra, proto všechno, co se týkalo zdraví, děti řešily s ní. Mátušky Tetiana a Ivana hrály s dětmi hry, kontrolovaly domečky, zorganizovaly pěveckou soutěž. 

Děkujeme našim kuchařkám za jejich obětavost a výborné jídlo a přejeme jim hodně zdraví a Božího požehnání. 

Velké poděkování patří rodině Riškových, která se k nám přidala spolu se svým synem Jaroslavem. Jaroslavovi staršímu děkujeme za zpěv v chrámě, pomoc při nákupu potravin a uklízení.

Věřím, že tábornický život přispěl k pravoslavné výchově dětí, utvrdil jejich víru, posloužil k tomu, aby se necítily jako věřící vyděděnci. Děti pochopily, že věřící může být obyčejným, normálním, praktickým člověkem, bavit se, cestovat, ale zároveň může žít život pravoslavného křesťana.
Doufám, že nám Bůh i v příštím roce bude žehnat a znovu se potkáme v Gomati na táboře „Blagovest“.

Jer. Vasyl Čerepko