Během podzimních prázdnin s požehnáním Jeho Vysokopřeosvícenosti arcibiskupa pražského a českých zemi Michala naše škola organizovala poutnický zájezd na posvátná a historická místa sousedního Polska. Nejdřív jsme zamířili hodně na sever do monastýru Suprašl u města Bialystok. Přijeli jsme brzy ráno kolem 4. hodiny. Po krátkém odpočinku jsme šli na božskou liturgii. Po snídani nám mnich z monastýru ukázal celý monastýrský areál, prohlédli jsme si nově zbudovaný chrám, muzeum vladyky Myrona, zesnulého v letecké katastrofě, a dozvěděli jsme se o historii pravoslaví v Polsku. Potom jsme navštívili muzeum ikon, kde jsme viděly ikony z 18.–19. století a dozvěděli jsme se, jak se ikony píšou.
Dále jsme navštívili chrámy města Bialystok. První mezi nimi byl chrám svaté Sofie, Velemoudrosti Boží. Je to zmenšená kopie známého konstantinopolského chrámu. Duchovní správce chrámu nám organizoval prohlídku a seznámil nás s historií tohoto chrámu. Poté jsme se přesunuli do dalšího nově postaveného chrámu zasvěcenému Svatému Duchu. Je to jeden z největších pravoslavných chrámů Evropy. Vedle něho stojí obrovská zajímavá zvonice.
Dalším chrámem, který jsme navštívili, byl katedrální chrám sv. Mikuláše, kde se nachází ostatky sv. mučedníka dítěti Gabriela Bialystockého. Po obědě jsme si prohlédli Bialystok. Večer jsme se přesunuli do ženského monastýru ve vesnici Zverky, zasvěceného sv. mučedníku Gabrielovi. Tento monastýr je jedním z nejlidnatějších monastýrů v celém Polsku, žije tady kolem 30 mnišek. Je to pravě ta vesnice, odkud pocházel mládenec Gabriel. Zúčastnili jsme se večerní bohoslužby, po které následovala večeře.
Poté jsme se přesunuli do města Hajnóvka, kde jsme přenocovali v hotelu. V neděli ráno jsme šli na archijerejskou sv. liturgii do katedrálního chrámu sv. Trojce. Po liturgii jsme dostali požehnání od místního biskupa Pavla a šli jsme na oběd. Pak jsme navštívili hrobku místního duchovního, zesnulého manžela mátušky Moniky, která nás doprovázela, a nádherný chrám vedle hřbitova. Po obědě jsme odjeli do skytu sv. Antonije a Theodosije Kyjevo-Pečerských v Ordynkách. Je to zajímavé a těžko přístupné místo, za starých časů se sem dalo dostat pouze vodní cestou. Večer jsme měli volný čas.
Další den jsme se vydali do rezervačního carského místa Bělavež. Navštívili jsme místní chrám, národní tzv. carský park a historické nákladové nádraží, kde jsme si dali pití v historickém sále, který patřil caru Mikuláši II.
Po krásném posezení jsme vyrazili do známého poutnického místa svatá hora Grabarka. Místní mátušky nás uvítaly, pohostily a my jsme uložili kříž na tuto horu, která je celá obsypána tisící kříži.
Odtud jsme jeli do Jabločinského monastýru, kde nás přijali s velkou láskou a poctou. V monastýru jsme se zúčastnili večerní bohoslužby a liturgie, kde jsme přijali svaté přijímání. Po liturgii jsme byli pozváni na společnou snídani s mnichy. Poté nás čekala prohlídka monastýru. Šli jsme se také podívat na hranici s Běloruskem, která je pár stovek metrů od monastýru. Potom jsme odjeli do hlavního města Polska Varšavy, kde jsme navštívili katedrální chrám sv. Marie Magdaleny a centrum města.
Během našeho pobytu v Polsku jsme se přesvědčili, že pravoslavná církev v Polsku opravdu nejenom existuje, ale žije plný církevní život. Staví se nové krásné chrámy, otvírají se nové monastýry, ve kterých žije kolem 75 mnichů a mnišek. Většinou jsou to mladí lidé, což svědčí o tom, že pravoslavná církev Polska je na správné cestě. Hodně se pracuje s mládeží, mají tam i pravoslavné rádio, vydávají spoustu literatury, pořádají různé konference. Opravdu jsme byli překvapení a nadšení.
Děkujeme našemu arcibiskupovi Michalovi za jeho požehnání na cestu, mátušce Monice a sestře Agnieszce z Polska za doprovázení naší skupiny. Děkujeme také otci Milanovi Bílému za připravení kříže a všem rodičům. Děkujeme Pánu Bohu, že nám žehnal na tuto cestu, a přejeme si ještě se tam vrátit.
Jer. Vasyl Čerepko