Pravoslavný církevní tábor Blagovest 2025
Agia Triáda, Gomati u Svaté Hory Athos · léto 2025
V tomto roce je to už devět let po sobě, co jezdíme do tábora Agia Triáda ve vesnici Gomati blízko Svaté Hory Athos. Tento tábor začal budovat v 70. letech minulého století otec Vasilios, který působí v chrámu Svaté Trojice v Soluni. Tábor patří této farnosti. Nachází se v přírodně chráněné rezervaci, kde nejsou hotely ani kempy, jen několik domů v krásných olivových sadech. Je to taková divočina s krásným výhledem na Svatou Horu Athos. Otec Vasilios nám sdělil, že když přišel na toto místo před 50 lety, byl tam jen les, kde pobíhala divoká prasata a kojoti. Poslední jmenovaní jsou slyšet i dnes každý večer.
Náš tábor se jmenuje Blagověst, což znamená dobrá zvěst, a působí už od roku 2008. Účelem tohoto tábora je povzbudit děti k duchovnímu životu, ukázat jim krásné stránky křesťanského života a pravoslavné tradice. Proto sem jezdíme, abychom byli blízko velké svatyně pravoslavného světa – Svaté Hory Athos – a tím každý den připomínali dětem každodenní úsilí duchovního života. Řecko se svou historií, chrámy, monastýry a biblickými městy nám připomíná pravoslaví a prohlubuje naše pravoslavné sebevědomí.
Organizace tábora je taková, že si pronajímáme areál tábora a celý chod si řídíme podle našich představ. Náš tábor má svou vlajku, hymnu, rozvrh a program. Velkou výhodou je, že v tomto řeckém táboře je chrám, kde se každé ráno a večer scházíme ke společné modlitbě. Každé ráno máme rozcvičku, pouze když máme liturgii, tak ji vynecháváme. Ráno za zpěvu hymny vztyčujeme vlajku a večer ji opět snímáme. Poté máme snídani a následuje celodenní program až do večerky. Každý den chodíme k moři.
Tématem letošního tábora byl „Život v Kristu“. Smyslem tohoto tématu bylo pomoci dětem ukotvit se v křesťanském životě. Seznámit je s tím, jak začíná cesta za Kristem, jaké povinnosti z ní vyplývají a kam směřuje. Co křesťana na této cestě čeká a k čemu je vlastně žít křesťanským životem. Je mnoho lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, ale ve skutečnosti jimi nejsou, nebo mají svou vlastní představu o křesťanství. V besedách se děti dozvěděly, že víra v Boha je základem vstupu skrze křest do Církve. Křest je slib Bohu, že člověk bude žít podle čistého svědomí. Dozvěděly se, co je svátost Myropomazání a jak má vypadat životní styl křesťana.
Jednou z možností, jak poznávat křesťanství, je návštěva posvátných míst. Proto se každý rok snažíme navštívit místní svatá místa. Už je tradicí plavit se kolem Svaté Hory Athos, kde děti pozorují několik pobřežních athoských monastýrů a poslouchají vyprávění o jejich historii a dnešním působení. V letošním roce jsme navštívili město Veria, kde po nějakou dobu hlásal evangelium apoštol Pavel. Ve městě jsme dále viděli starou katedrálu, spoustu chrámu a dva monastýry u města. Jeden monastýr pochází z 9. století, ve kterém nějaký čas působili známí svatí Řehoř Palama, Dionisij Olympský a další. Navštívili jsme také monastýr Bohorodice Dovra, ve kterém sídlí metropolita Verie. Zde nás pohostili obědem a ukázali nám své chrámy a muzeum. Den před odjezdem jsme tradičně navštívili město Soluň, kde jsme se zastavili u starého chrámu svaté Sofie, v monastýru sv. Teodory Soluňské uprostřed města a – jak je zvykem – pochutnali jsme si na soluňském gyrosu.
Organizace tábora se řídí táborovým řádem. Tým tábora tvoří duchovní, hlavní vedoucí, pomocní vedoucí, zdravotní sestra a kuchařky. Denní rozvrh tábora je už několik let stejný. V tomto roce jsme nechali více času na aktivity, ale přesto ho bylo málo. Vstáváme ráno v 7:30 a jdeme na rozcvičku, poté hygiena a ranní modlitby, snídaně a úklid chatek. Dopoledne trávíme buď besedami s duchovním, výrobními aktivitami, nebo společnými hrami. Po obědě následuje polední odpočinek, pak svačina a odchod k moři, kde trávíme asi tři hodiny. Po návratu máme večeři a volný čas. Večer hrajeme hry nebo se díváme na film. Večerní modlitby se letos konali pod širým nebem s výhledem na Svatou Horu Athos. Poté děti telefonují rodičům a ve 22:30 máme večerku.
V táboře je zavedený řád, aby se děti naučily samostatnosti – proto mají službu v kuchyni. Kuchařky pouze vaří, ale děti si samy připravují stoly, uklízejí a umývají nádobí. Stejně tak uklízejí své chatky a sociální zařízení. Snažíme se tím děti vést k tomu, aby se uměly postarat samy o sebe a zároveň si uvědomily, co pro ně dělají rodiče a co to obnáší.
Tábor je podobný duchovním lázním – má povzbudit duchovní život dětí, naučit je postarat se o sebe a zároveň pomoci i svému bližnímu. Samozřejmě nechybí ani odpočinek a hry.
Děkujeme Jeho Vysokopřeosvícenosti vladykovi Michalovi za jeho požehnání, farnostem Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze, chrámu Zvěstování Přesvaté Bohorodice na Slupi a chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské za poskytnutí finanční pomoci. Tyto prostředky používáme na zájezdy na posvátná místa.
Poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci tábora – duchovnímu, vedoucím, zdravotní sestře a kuchařkám. Zvláštní poděkování náleží našemu hostiteli, otci Vasiliosovi, který nás nejen přijal, ale i aktivně se o nás staral ve svých osmdesáti letech. Dokonce si udělal čas na hlubokou besedu o smyslu křesťanského života.
Ať Hospodin chrání všechny, kdo se snaží jít jeho cestou a zároveň pomáhají i ostatním, aby se na tuto cestu postavili a kráčeli po ní.
Prot. Vasil Čerepko
Video z tábora si můžete prohlédnout na Facebooku: facebook.com/share/v/1EJgiYMwWJ.
